Teofilaktos

Když ten rok uplynul a jaro bylo v plném květu a zahalilo zemi listím, ve výroční den založení města přišlo znova na zemi neštěstí - postihlo ji strašné zemětřesení, jako by se země rozskočila v základech. O příčině nebudu mluvit, vždyť tomu hodně studia věnoval Aristoteles, a jestliže se někomu jeho slova zdají přesvědčivá, ať ho pochválí za jeho bystrost, a ne-li, ať dovolí, aby se tyto názory líbily svému původci.
Když se den schyloval k západu, otřásl se sám střed země a propukl náramný strach, takže se i ti, kteří byli chlípní jako koně, pod vlivem bázně rázem změnili a byli hodní, tak jako když si děti hrají v kostky a najednou přijde učitel tělocviku. Závěs před dějištěm jezdeckých závodů, který byl znamením jejich veselosti, byl odsunut kvůli nenadálému nebezpečí. Všichni vcházeli do chrámů, protože se báli smrti.

in: Teofilaktos Simokattes - Na přelomu věků, Odeon, Praha 1986

Léon Daudet o liberalizme

"Čím je liberalismus, když ne hledáním, v teorii a v praxi, a nakonec akceptací toho, co je uprostřed mezi dobrým a zlým, krásným a odporným, pravdou a lží, rozumným a absurdním? Liberál, to je člověk vážící si Boha a uctívající ďábla. Chce řád a chválí anarchii… neexistuje cosi jako liberální politika; lze hovořit pouze o liberální antipolitice, neboť liberální řád nedokáže nikdy přijmout rozhodnutí; stále váhá, ustupuje a snaží se vyjednávat, pokouší se nahradit a odložit rozhodnutí konferencemi, debatami a žvaněním.

Liberalismus je formou „zmírnění anarchie“, je to dekadence státu, který vytváří vnější zdání vlastní existence."

prebrané z Národní Myšlenky